index denní grafy grafy za dva měsíce info tvorba
   informace o stanici   

Tato malá amatérská meteorologická stanice je namontována na rodiném domě v Libici nad Cidlinou, nedaleko Poděbrad. V provozu je od ledna 2018, na jaře byla přidána čidla tlaku, intenzity osvětlení a UV indexu. V létě 2018 byla doplněna o anemometr (rychlost a směr větru) a o srážkoměr. Jde o stanici využívající čidla a jiný hardware mikrokontroléru Arduino. Z tohoto zařízení jsou data posílána a zpracována pomocí 'webového jazyka' PHP, který je zobrazuje a částečně i vyhodnocuje na těchto stránkách.
Pokud by byl zájem o vytvoření podobné meteostanice, návod najde v části tvorba meteostanice.


   teplota (měřeno)   

Teplota vzduchu patří k základním sledovaným meteorologickým údajům. Měří se ve výšce 2 m nad zemí ve stínu. Podmínkou měření je, že na teploměr nesmí dopadat přímé sluneční paprsky a musí být zajištěno dostatečné proudění vzduchu v jeho okolí. V našich zemích se teplota udává ve stupních Celsia (°C), v anglosaských zemích ve stupních Fahrenheita (°F).
Informace o teplotě venkovního vzduchu je získávána z čidla HTU21D, které je umístěno na severní zdi domu ve výšce cca 2m nad terénem. Přesnost měření teploty je výrobcem udávána v rozmezí ±0,3°C. Rozsah čidla je od -40°C do +125°C.

   denní teplota   

Denní teplota (průměrná, minimální a maximální) je měřena v průběhu meteorlogického dne, který začíná v 7 hodin a končí ve 21 hodin. Při platnosti letního času je meteorologický den od 8 do 22 hodin. V poslední době je také často zmiňován denní teplotní rozdíl, což je rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší naměřenou hodnotou teploty za daný den.
    Podle teploty vzduchu můžeme určit typ dne:
Tropický den - den, kdy maximální denní teplota ve stínu překročila teplotu 30 °C.
Tropická noc - noc, kdy minimální noční teplota neklesla pod teplotu 20 °C.
Letní den - den, kdy maximální denní teplota měřená ve stínu dosáhla nejméně teploty 25 °C, ale nedosáhla 30 °C.
Chladný den - den, kdy maximální denní teplota ve stínu nepřekročila teplotu 10 °C.
Mrazový den - den, kdy minimální teplota klesla pod 0,0 °C.
Ledový den - den, kdy maximální denní teplota nevystoupila nad –0,1 °C.
Arktický den - den, kdy maximální denní teplota nevystoupila nad –10,0 °C.

   relativní vlhkost (měřeno)   

Relativní vlhkost vzduchu udává poměr mezi okamžitým množstvím vodních par ve vzduchu a množstvím par, které by měl vzduch o stejném tlaku a teplotě při plném nasycení. Udává se v procentech (%). Relativní vlhkost se též někdy označuje jako poměrná vlhkost.
Informace o relativní vlhkosti byla dříve získávána z čidla DHT22 (senzor AM2302), které bylo umístěno na severní zdi domu ve výšce cca 2m nad terénem. Jde o stejné čidlo, které měřilo i teplotu. Výrobce udává přesnost ±2% a rozsah měření od 0% do 100%. Dlouhodobým používáním bylo zjištěno, že pod 5°C je čidlo pro měření vlhkosti nedostačující, měřilu pouze maximální vlhkost 99,9% i když skutečná hodnota byla mezi 60% a 70%. Toto čidlo je zcela dostačující pro měření teploty v domácnosti, pro venkovní použití je pro zimní období nevhodné.
Nyní měří relativní vlhkost čidlo HTU21D. Jeho přesnost výrobce udává ±1% v rozmězí 10%-90%. Toto čidlo již měří bez problému skutečnou rel. vlhkost.

   humidex (výpočet)   

Humidex je teplotní index popisující vnímání teploty v kombinaci s vlhkostí lidským tělem. Humidex má formát teploty ve stupních Celsia. Někdy je udáván jako pocitová teplota.

   heat index (výpočet)   

Index horka (Heat Index) se propočítává pomocí relativní vlhkosti a vnější teploty – jak „horký“ vzduch cítíme. Když je relativní vlhkost nízká, pocitová teplota bude nižší než aktuální teplota, protože odpařování potu probíhá rychleji a tím se tělo ochlazuje. Jakmile je relativní vlhkost velká (vzduch je nasycen vodními parami), pot se již tak rychle neodpařuje a pocitová teplota se zvyšuje. Index horka se počítá pouze v případě, že skutečná teplota vzduchu je nad 27 °C a teplota rosného bodu vyšší než 12 °C (vlhkost > 40%).

   wind chill (výpočet)   

Chlad větru (Wind Chill) je vypočtená veličina, která bere v úvahu vliv větru na naše vnímání vnější teploty. Lidské tělo za teplot nižších než 37 °C ohřívá okolní vzduch. Pokud je bezvětří, tento ohřátý vzduch se nehýbe a tím na těle vytváří jakousi izolační vrstvu. Začne-li foukat vítr, tento teplý vzduch se odvane pryč a pocit chladu se zvýší. Chlad větru je definován pouze pro teploty nižší než 10 °C a rychlosti větru nad 1,3 m/s.
Podle wind chillu můžeme zjistit, za jak dlouho může omrznout kůže na nechráněném místě:
   nad -27°C  Většině lidí hrozí nízké riziko omrtznutí.
   -28 až -38°C  30 minut od začátku působení je vzrůstající riziko omrznutí.
   -39 až -45°C  Mezi 5 až 10 minutami od začátku působení hrozí vysoké riziko omrznutí.
   -45°C až -55°C  Mezi 2 až 10 minutami od začátku působení hrozí vysoké riziko omrznutí!
   míň než -56°C  Hned od začátku působení až maximálně do dvou minut hrozí vysoké riziko omrznutí!
   rosný bod (výpočet)   

Rosný bod (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace. Teplota rosného bodu je různá pro různé absolutní vlhkosti vzduchu: čím více je vodní páry ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí vzduch (a pára) mít, aby pára nezkondenzovala. Naopak pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje.Vzduch za určité teploty může obsahovat jen určité množství vodních par. Čím je teplota vzduchu (a tím i páry) vyšší, tím více páry může v jednotce objemu být, aniž začne pára kapalnět. Pokud se vzduch začne ochlazovat, vodní páry začnou kondenzovat.Přítomnost kondenzačních jader kondenzaci urychlí. Pokud kondenzační jádra nejsou přítomna, nemusí ke kondenzaci dlouho dojít, byť je vlhký vzduch podchlazen pod rosný bod. Rosný bod lze považovat za jiné vyjádření absolutní vlhkosti vzduchu. Vnímání rosného bodu:
   nad 24°C  Těžko snesitelné dusno, problémy s dýcháním u citlivějších.
   21°C-24°C  Velmi nepohodlné vlhko a dusno.
   18°C-21°C  Nepohodlná vlhkost pro citlivější, ještě snesitelné pro ostatní.
   16°C-18°C  Pro většinu přijatelná vlhkost, citlivější cítí větší vlhkost.
   13°C-16°C  Dobře snesitelná vlhkost.
   10°C-13°C  Příjemná až ideální vlhkost.
   méně než 10°C  Suchý vzduch pro citlivější, přijatelné pro ostatní.
Pro základní odhad rosného bodu lze použít vzorec: T - ( (100-vlh)/5 )
Kde T je teplota vzduchu a vlh je relativní vlhkost.

   absolutní a měrná vlhkost (výpočet)   

Absolutní vlhkost vzduchu (též hustota vodní páry nebo měrná hmotnost vodní páry) vyjadřuje hmotnost vodní páry obsažené v jednotce objemu vzduchu. Měrná vlhkost je téměř (v určování počasí určitě) stejná veličina jen s jinými jednotkami. Má využití při porovnávání obsahu vody ve vzduchu při rozdílných teplotách. Podobného výsledku dojdeme při porovnávání rosných bodů.
Absolutní vlhkost se vypočítává za pomocí absolutního tlaku, teploty vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu. K výpočtu dojdeme přes Parciální tlak.

   absolutní tlak (měřeno)   

Absloutní nebo spíše Atmosferický tlak je síla, kterou působí atmosféra planety (obvykle chápána Země) na jednotkovou plochu v daném místě. Atmosferický tlak dosahuje nejvyšších hodnot při hladině moře (popř. povrchu planety) a s rostoucí výškou klesá. V ČR lze uvažovat, že na každých 100 mnm klesne tlak o 8 hPa. Atmosférický tlak není stálý, ale kolísá na daném místě zemského povrchu kolem určité hodnoty. Měření atmosférického tlaku má velký význam v meteorologii, neboť atmosférický tlak (a především jeho změny a rychlost těchto změn) jsou důležité pro předpověď počasí. Např. zvýšení atmosférického tlaku obvykle znamená příchod slunečného počasí s malou oblačností, zatímco pokles tlaku ohlašuje příchod oblačnosti a deštivého počasí.
Absolutní maximum naměřené na Zemi bylo 1083,8 hPa (31.12. Sibiř), v ČSSR to bylo 1055,4 hPa (Hurbanovo, dnešní SK). Absolutní minimum na Zemi bylo naměřeno 870 hPa (oko tajfunu v Tichém oceánu, 12. 10. 1979), v ČR 970,1 hPa v Hradci Králové (2. 12. 1976).
Čidlo tlaku BME280 je umístěné na půdě domu. Atmosférický tlak je stejný jak venku, tak v domě. Rozsah měření čidla je od 300 až po 1100 hPa, přesnost uváděná výrobcem činí ±1Pa.

   relativní tlak (výpočet)   

Z důvodu snazšího porovnávání výsledků různých měření barometrického tlaku byl stanoven tzv. normální tlak vzduchu (normální atmosférický tlak). Jeho hodnota je 1013,25 hPa.
Relativní tlak, neboli tlak, přepočítaný na hladinu moře je vypočítán z hodnoty absolutního tlaku, teploty a nadmořské výšky. Vzorec pro výpočet relativního tlaku:
Pr = (P*9,80655*186) / ( 287*(273 + T + h/400) + P)
P ... absolutní tlak (v hPa)
T ... teplota vzduchu (v °C)
h ... nadmořská výška (v m)
Pr ... relativní tlak (v hPa)

   intenzita osvětlení (měřeno)   

Intenzita osvětlení je fotometrická veličina definovaná jako světelný tok dopadající na jednotku plochy. Je tedy podílem světelného toku (v lumenech) a plochy (v metrech čtverečních).
Čidlo BH1750 umístěné na střeše směrem k jižní straně měří intenzitu osvětlení. Přímé slunce měří v letních dnech přibližně mezi 9 až 16 hodinou. Rozsah čidla je od 0 do 54 612 lx, což je maximální hodnota, kterou čidlo měří na přímém slunci, i když reálná hodnota může být i několikanásobně vyšší. Přesnost čidla je ± 4 lx.

   vítr (měřeno)   

Rychlost a směr větru jsou meteorologické prvky popisující pohyb (proudění) vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku vzhledem k zemskému povrchu. Vítr vzniká mezi dvěma místy s odlišným tlakem vzduchu. Částice vzduchu jsou uváděny do pohybu silou tlakového gradientu (spádu) ve směru od vyššího tlaku k tlaku nižšímu. Vítr je tím silnější, čím větší je tlakový gradient (hustší izobary na synoptické mapě). Jeho směr je potom kolmý ke směru izobar. Rychlost větru se udává v m/s (tato meteostanice ale uvádí rychlost větru hlavně v 'lidštějších' km/h) a směr větru v úhlových stupních (tato stanice udává pouze světové strany), přičemž směrem se rozumí směr, odkud vítr vane. Alternativně je někdy udávána rychlost větru podle Beaufortovy stupnice, která vychází z odhadu rychlosti podle snadno pozorovatelných projevů. Rychlost větru je udáván jako průměr hodnot naměřených v deseti munutách. Obě veličiny (směr a rychlost) se měří anemometrem, který by měl být umístěn vždy v otevřeném prostoru ve výšce 10 metrů nad terénem. Pokud nelze splnit výšku nad terénem, používá se pro rychlost větru opravný koeficient, který stanovíme podle vzorce:
V10/Vh = 1/(0,233 + 0,656 * log10(h+4,75)) , kde V10/Vh je opravný koeficient, jimž se násobí naměřená rychlost větru a h je výška vašeho čidla nad zemí v metrech (např. pokud váš anemometr je ve výšce 5 metrů nad zemí V10/Vh bude 1,134).
Rychlost větru lze rozdělit i podle Beaufortovi stupnice:
   do 1 km/h  do 0,2 m/s  0. stupeň  bezvětří   
   1-5 km/h  0,3-1,5 m/s  1. stupeň  vánek   
   6-11 km/h  1,6-3,3 m/s  2. stupeň  větřík   
   12-19 km/h  3,4-5,4 m/s  3. stupeň  slabý vítr   
   20-28 km/h  5,5-7,9 m/s  4. stupeň  mírný vítr   
   29-38 km/h  8-10,7 m/s  5. stupeň  čerstvý vítr   
   39-49 km/h  10,8-13,8 m/s  6. stupeň  silný vítr   
   50-61 km/h  13,9-17,1 m/s  7. stupeň  mírný vichr   
   62-74 km/h  17,2-20,7 m/s  8. stupeň  čerstvý vichr   
   75-88 km/h  20,8-24,4 m/s  9. stupeň  silný vichr   
   89-102 km/h  24,5-28,4 m/s  10. stupeň  plný vichr   
   103-117 km/h  28,5-32,6 m/s  11. stupeň  vichřice   
   nad 118 km/h  nad 32,7 m/s  12. stupeň  orkán   
Pro směr větru je použito čidlo k meteostanici WH1080, které pomocí různých hodnot el. odporu dokáže rozlišit 8 směrů větru.
Pro rychlost větru je použit senzor k meteostanici WH1080 (přesné označení: Wind Speed Sensor WS 120) - miskový anemometr, který při roztočení posílá pulzy. Pokud je doba mezi pulsy 1 vteřina, rychlost větru je 2,4 km/h. Když se čas mezi pulsy zkracuje, rychlost větru narůstá. Tolerance měření rychlosti větru je 3%. Měření směru a rychlosti větru jsou namontovány na střeše poblíž komína.

   srážky (měřeno)   

Srážky jsou vodní kapky, nebo ledové částice vzniklé následkem kondenzace (zkapalňování vodní páry) nebo desublimace (přeměna plynného skupenství přímo ve skupenství pevné) vodní páry, které dopadnou na zemský povrch. Jde tedy o všechnu atmosférickou vodu v kapalném nebo tuhém skupenství, vypadávající z různých druhů oblaků, mlhy, nebo usazující se na zemském povrchu či na předmětech v atmosféře. U tuhých srážek se také měří výška sněhové pokrývky a její vodní hodnota. Základním přístrojem pro měření srážek je srážkoměr, jehož záchytná plocha je 500 cm2. Platí, že 1 mm srážek = 1 l vody dopadlé na 1 m2 plochy, resp. 0,1 ml na 1 cm2.
Srážky dělíme podle intenzity na:
     velmi slabé srážky < 0,25 mm/hod.
     slabé srážky > 0,25 mm/hod. a < 1,0 mm/hod.
     mírné srážky > 1,0 mm/hod. a < 4,0 mm/hod.
     silné srážky > 4,0 mm/hod. a < 16,0 mm/hod.
     velmi silné srážky > 16,0 mm/hod. a < 50,0 mm/hod.
     extrémní srážky > 50,0 mm/hod.
Srážky jsou měřeny pomocí člunkového srážkoměru dodávaného k meteostanici WH1080. Po odměření cca 2,58 ml odešle pulz. Sběrná plocha srážek je 53,9 cm2. Tzn. že jeden pulz je 0,28 mm srážek v přepočtu na 500cm2. Srážkoměr je namontován na střeše u komína. Srážkoměr není vyhřívaný, proto v zimním odbobí při sněžení nemusí měřit zcela přesně, napadaný sníh změří až po roztátí v samotném srážkoměru. To může mít za následek, že meteostanice bude za slunečného zimního dne vykazovat srážky.

   předpověď počasí podle Zambretti předpovědní formule   

Zambretti předpovědní formule vychází pouze z dat získaných meteorologickou stanicí (teplota, tlak vzduchu a tlaková tendence) doplněných o roční období. Je známa od roku 1915, jejími autory jsou Negretti a Zambra (odtud Zambretti) a generuje celkem 26 jednoduchých předpovědí. Přesnost předpovědi s vyhlídkou až na 6 hodin je přes 70%. Přesnější a novější metoda se tvoří pomocí Sagerova algoritmu.